English language
Pure studio

Janička

Krásu a harmonii pro mne symbolizuje poezie vyjádřená pohybem, tedy orientální tanec, při němž se uvolním a odpočinu si. Zároveň vím, že dělám něco nejen pro sebe, ale rovněž pro své zdraví.

A jak jsem se vlastně k orientálnímu tanci dostala? Ve svém životě jsem doposud neměla štěstí na partnera, který by se mnou tančil i přesto, že tak moc hudbu a tanec zbožňuji. Doufala jsem, že se vyřádím alespoň v tanečních a najdu zde spřízněnou duši, ale ani tam mi nebylo souzeno najít správného tanečního partnera a místo toho jsem vyhrála bonus ve formě „klučiny“, který nedokázal ani obyčejný krok-sun-krok. V této souvislosti jsem velice ráda, že mne před několika lety přivedla moje maminka k orientálnímu tanci, který mi dal možnost tančit bez reálného partnera, neboť hudba je partner, který mne vede, nikdy se neunaví a nebrání se, když chci protancovat třeba celou noc.

Kurzy orientálního tance jsem tehdy spolu s mojí maminkou začala navštěvovat u lektorky Lucie Bartoníčkové a staly jsme se tak zářným příkladem toho, že s tancem se dá začít v jakémkoliv věku. Na vlastní kůži jsme si vyzkoušely, že člověk nemusí mít základy baletu ani jinou taneční průpravu, aby se tomuto tanci mohl naučit a propadnout mu celou svou duší i tělem.

Nikdy jsem nepatřila mezi lidi s přehnanou sebedůvěrou, ale někde uvnitř jsem cítila, že ve mně dřímá tanečnice, která se potřebuje vyjádřit a která čeká, až ji bude umožněno prodrat se na povrch a ukázat se. Tancem jsem se osvobodila, je to neopakovatelný pocit. Díky mým učitelům, mentorům a přátelům jsem zjistila, kdo jsem, a začala se mít ráda. Mezi mé učitele, kterým bych tímto chtěla velice poděkovat, že mi předali a nadále předávají své nadšení, vědomosti a taneční umění, patří zejména Eglal, Karolina Idrisová, Suhaila Salimpour (CA, USA) a Terry del Giorno (CA, USA). Tyto lektorky s velkým L, u kterých jsem měla možnost několik let studovat, pro mne vždy byly a jsou velkou inspirací.

„Tanec je pro každého. Věřím, že tanec vychází z člověka a vždy se zase k lidem vrací.“

(Alvin Ailey)